Před nedávnem jsem byl na návštěvě u kamaráda, kde jsem při večeři okusil domácí šunkovou pěnu. Jelikož mi zachutnala, vymámil jsem z jeho ženy recept, jenž má být původem z prvorepublikového lahůdkářství, pouze mírně upraven na současné poměry a domácí použití. A protože jde o recept hodně jednoduchý, tak proč si jednou neudělat doma něco dobrého k chlebu či rohlíku, kdy alespoň víme, co jíme, na rozdíl od různých chemických mixů kupovaných v obchodě. Inu pojďme tedy do akce!
Tatry 2016
Letos jsem se, stejně jako loni, vydal na zaslouženou dovolenou s kamarády do Vysokých Tater. Takováto aktivní dovolená mě totiž baví podstatně víc, než ležet týden rozpláclý u nějaké louže, kdy bych se nejspíš už třetí den ukousal nudou. Loni tedy šlo o moje první setkání s krapet vyššími kopečky nežli je třeba náš Praděd a musím se přiznat, že v některých ohledech bylo to setkání poněkud drsné. Předně, vzhledem k daleko většímu převýšení jde o větší nárok na fyzičku, která mi pravda citelně chyběla. A taky nahoru nevede pohodlná asfaltka nebo lesní pěšinka, ale hodně kamenitý terén. Prostě loni jsem toho měl kolikrát plné zuby a na některá místa jsem nevylezl, ovšem když už, tak ten pocit ze zdolání vrcholu a výhledy do okolí jsou jedinečné. I proto jsem byl odhodlán si Tatry ještě zopakovat.
(Pokračování textu…)
20 důvodů, proč je lepší bydlet na vesnici
- Nejen, že víte, jak vypadají vidle, ale umíte je i používat.
- Nemusíte hlídat manžela nebo manželku, desítky párů očí to dělají za vás.
- Nepotřebujete fitko, protože z uklízení domu a šlechtění polností jste vytrénovaní ažaž.
- Pokud kolem vás zrovna neprojede náklaďák ze statku, tak nedýcháte zahnojený vzduch.
- Nebojujete o přežití pokaždé, když přecházíte silnici.
- Místo peněz se tu dá přepočítávat na flašky slivovice.
- Neřešíte, jak oznámit doma, že máte novou lásku, protože to už všichni dávno vědí.
- Jelikož konstantně zdravíte lidi na ulici, máte posílené hlasivky.
- Budete opálení, protože chodit po venku do půl těla je standard.
- Není třeba přemýšlet, ve které hospodě jsou vaši kámoši, protože jsou stoprocentně v té jedné jediné.
- Skutečnost, že nejbližší obchod je buď zavřený nebo daleko podporuje kreativitu v kuchyni.
- Většina vašich nejlepších a nejděsivějších historek má stejný začátek: “když mi ujel poslední autobus….”
- Za každé kilo navíc vás pochválí, protože nejste zdechlina a unesete těžkej kýbl.
- Mekáč je daleko a to prospívá vašemu zdraví.
- Oblečení nedegenerují módní výstřelky a kabát děděný z generace na generaci je tudíž stále in.
- Nepotřebujete budík, ať je pracovní den nebo víkend, o vaše probuzení se postará postará kohout, případně cirkulárka.
- V králíkárně tu bydlí skuteční králíci a ne lidi.
- Čím lepší auto máte, tím víc vás lidé nenávidí, takže pro spokojený život vám úplně postačí Škoda 100.
- Náhodné známosti mají na vesnici úplně jinou dimenzi. Lidi, co tam nebydlí se tam totiž dostanou jen velkou náhodou.
- Máte pohodový život. Jak jinak vysvětlíte, že si k vám měšťáci jezdí odpočinout?
Objeveno v hlubinách internetu, ale jakožto dlouholetý vidlák potvrzuju snad každé slovo ;-)
A zase je odzimováno
Rok se s rokem sešel, i mnoho vody uplynulo a máme tu zase jaro. Proto nezbylo než opět vyvést ze stájí plastového oře a zahájit tak další jezdeckou sezónu, která, jak pevně doufám, bude úspěšnější než ta předchozí.
Koník nám, pravda, za ty roky krapet vyrostl a i hřívu má jinou, jezdí však stále jako za mlada a stále vyráží tryskovou rychlostí vstříc širým prériím… No dobře, po letech prohánění stařičké dvoutaktní padiny Cagivy jsem povýšil a aktuálně tak rejdím na Yamaze X-Max 125 ccm. Kupoval jsem jej bazarově jako použitý a… už bych to asi víckrát neudělal, protože jak se ukázalo, šlo o stočenku a navíc mě po pár měsících ježdění čekala nedobrovolná generálka motoru po zadření a odštípnutí kusu válce. Takže ve výsledku jsem tak krásně ušetřil, že když to sečtu, bylo by skoro na nového. Nu což, chybami se člověk učí, říká okřídlené rčení. Na druhou stranu je teď skútřík (alespoň „srdcem“, viz dále ;-) ) doslova jako nový a jezdí líp než dřív. Mám taky podstatně větší akční rádius, i na Slovensku a v Polsku už jsem s ním byl :-) A taky se mi už povedlo jej položit (dlažební kostky, mrchy, po dešti kloužou, kdo by to byl čekal…), naštěstí to odnesly jen poškrábané boční plasty, moje brýle a noha, celý měsíc jsem ukázkově pajdal. Ale i to už k jednostopým vozidlům patří ;-)
A možná taky odzimuju i tenhle blog, poslední dobou se snažím překonávat lenost a mimo jiných hodnot třeba vyplodím i nějaká ta písmenka. Uvidíme…
Jolla – rozbalení
FedEx sebou opravdu hodil (z Finska k mému domu za zhruba 18 hodin, to není zlé) a balíček s Jollou tak už mám doma. A copak že mi to vlastně dorazilo?
Jolla – krabička
Vcelku nenápadná krabička s logem, při bližším prozkoumání si ale můžete všimnout, že ty písmenka na pozadí je vlastně reálná část zdrojového kódu Sailfish OS. Hezké. Červený lísteček napovídá, že „námořníkům“ ve Finsku došly červené „The Other Half“ limitované edice, takže té své se dočkám někdy v lednu. Nu což, to už je detail.
Jolla – obsah balení
V krabce se mimo telefonu ukrývá základní příslušenství – nabíječka a USB kablík. K tomu nějaké to papírnictví a taky dvě samolepky s logem.
Jolla – telefon
No a tady už je samotný telefon.
První dojmy po rozbalení? Je to hranaté, placaté, poměrně velké. Držet v ruce se to dá, ovládat jedním prstem taky, na první chytnutí je to ale docela nezvyk. Jinak se k designu moc vyjadřovat nebudu, nejsem žádný estét. Ovládání OS je pomocí gest, tedy úplně jiná logika než u N900, takže to bude chvíli docela boj. Ale po prvních několika minutách si už pomalu zvykám, takže to nějak půjde. Samotný systém je ještě beta a je to znát. Ale jinak po pár minutách používání jsou dojmy zatím dobré…
